Input:

73/2011 Sb., Zákon o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění účinném k 1.6.2024

č. 73/2011 Sb., Zákon o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění účinném k 1.6.2024
ZÁKON
ze dne 9. února 2011
o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů
Ve znění:
Předpis č.
K datu
Poznámka
317/2015 Sb.
(k 7.12.2015)
mění § 4a
134/2016 Sb.
(k 1.10.2016)
ruší část dvacátou osmou
259/2017 Sb.
(k 1.1.2019)
vkládá v § 4a odst. 6 a 7 a § 4b
259/2017 Sb.
(k 1.1.2022)
ve znění zák. č. 335/2018 Sb., zák. č. 164/2019 Sb. a zák. č. 136/2021 Sb.
mění § 4a odst. 2
92/2018 Sb.
(k 1.1.2019)
mění § 4b odst. 1
588/2020 Sb.
(k 1.7.2021)
mění § 4 a § 4a
407/2023 Sb.
(k 1.2.2024)
vkládá § 4c; nabývá účinnosti bod 1 přechodných ustanovení
407/2023 Sb.
(k 1.6.2024)
vkládá § 4c odst. 6; nabývají účinnosti body 2 a 3 přechodných ustanovení
412/2023 Sb.
(k 1.1.2024)
mění § 4a odst. 6
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY
§ 1
(1)  Tímto zákonem se zřizuje Úřad práce České republiky (dále jen „Úřad práce”), stanoví se jeho organizační členění a úkoly. Úřad práce je správním úřadem s celostátní působností. Úřad práce je účetní jednotkou.
(2)  Sídlem Úřadu práce je Praha.
(3)  Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo”) řídí Úřad práce a je jeho nadřízeným správním úřadem.
§ 2
(1)  V Úřadu práce působí
a)  generální ředitelství,
b)  krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajské pobočky”); součástí krajských poboček jsou kontaktní pracoviště.
(2)  Obvody působení krajských poboček jsou shodné s územím krajů podle jiného zákona1) . Krajské pobočky a jejich územní obvody jsou uvedeny v příloze tohoto zákona.
§ 3
(1)  Úřad práce řídí generální ředitel.
(2)  Krajskou pobočku řídí ředitel krajské pobočky.
(3)  Výběr, jmenování a odvolání generálního ředitele a ředitele krajské pobočky se řídí zákonem o státní službě.
§ 4
(1)  Úřad práce plní úkoly v oblastech
a)  zaměstnanosti,
b)  ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele,
c)  státní sociální podpory,
d)  dávek pro osoby se zdravotním postižením,
e)  příspěvku na péči,
f)  pomoci v hmotné nouzi,
g)  inspekce poskytování sociálně-právní ochrany,
h)  dávek pěstounské péče,
i)  náhradního výživného pro nezaopatřené dítě,

v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti3) , zákonem o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů4) , zákonem o sociálně-právní ochraně dětí11) , zákonem o státní sociální podpoře5) , zákonem o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů8) , zákonem o sociálních službách9) , zákonem o náhradním výživném17) a zákonem o pomoci v hmotné nouzi10) .
(2)  Údaje z Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí mohou být poskytovány subjektu, jehož se týkají. Údaje vedené v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí mohou být ministerstvem z tohoto systému poskytovány dále jen v případech a za podmínek uvedených v zákoně.
Jednotný informační systém práce a sociálních věcí
§ 4a
(1)  Ministerstvo je správcem Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí, jehož obsahem jsou údaje nezbytné k plnění úkolů ministerstva a Úřadu práce v oblasti státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi, příspěvku na péči, dávek pro osoby se zdravotním postižením, sociálně-právní ochrany dětí, náhradního výživného pro nezaopatřené dítě, státní politiky zaměstnanosti a ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele podle jiných právních předpisů. Jednotný informační systém práce a sociálních věcí může ministerstvo a Úřad práce využít rovněž za účelem získání potřebných údajů uvedených ve větě první nezbytných pro výplatu a kontrolu vyplácení dávek nebo podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci